Neexistuje jeden test nebo jedno vyšetření, na jehož základě by byla diagnóza MBC stanovená. Lékaři se pomocí různých vyšetření nejprve snaží zjistit o karcinomu co nejvíce informací, například o jaký typ se jedná a do jakých částí těla se rozšířil. Díky těmto vyšetřením pak může lékař zhodnotit, jaké možnosti léčby přicházejí v úvahu.

Používané typy vyšetření:

  • Laboratorní testy
  • Zobrazovací vyšetření
  • Biopsie

Typ testu a jejich kombinace je individuální – záleží na dalších faktorech, například na stavu pacienta, příznacích nebo na nastavené praxi konkrétní nemocnice.

Určitá vyšetření a testy, které absolvujete ke stanovení diagnózy karcinomu prsu, se mohou opakovat i v průběhu léčby během pravidelných prohlídek. Díky nim lze vyhodnotit účinnost probíhající léčby. Lékař si ověří, jestli se nádor zmenšil (remise), přestal růst (stabilizace onemocnění) nebo došlo k jeho zvětšení (progrese), a je třeba léčbu změnit.

Laboratorní testy

Nejčastěji se jedná o krevní testy, které mohou být prováděny v ordinaci lékaře nebo v odběrovém centru.

Vysoká nebo nízká hladina určitých látek v těle může být známkou přítomnosti karcinomu. Laboratorní testy krve, moči nebo jiných tělních tekutin, v nichž se tyto látky měří, mohou lékařům pomoci se stanovením diagnózy. Abnormální výsledky testů však nemusí znamenat přítomnost onkologického onemocnění.

Snímkování nebo zobrazovací metody vyšetření

Pomocí zobrazovacích metod se snímkováním získávají obrázky častí těla, díky nimž lékař může zjistit, zda je přítomen nádor nebo metastázy. K nejčastějším vyšetřovacím metodám patří:

Mamografie

Mamografie je speciální rentgenové vyšetření prsu, které by mělo být prováděno v rámci preventivního screeningu u všech žen od 45 let věku. Provádí se vestoje a přístroj se nazývá mamograf. Pomocí vyšetření by se měla odhalit přítomnost nádoru v prsu.

CT neboli CT snímkování

Rentgen připojený k počítači zaznamenává sérii podrobných snímků orgánů. Ke zvýraznění některých částí těla může být aplikována injekce s barvivem nebo jinou kontrastní látkou. Díky tomu se obrázky snadněji čtou. Obvykle to vyžaduje několikahodinovou návštěvu snímkovacího centra nebo nemocnice.

Nukleární (nebo radionuklidová) diagnostika

Při tomto vyšetření je do těla aplikováno injekcí malé množství radioaktivní látky, která se obvykle označuje jako stopovací látka. Ta protéká krevním řečištěm a shromažďuje se v některých kostech a orgánech. Radioaktivitu detekuje a měří skener, který obrázky kostí nebo orgánů zaznamenává na obrazovce počítače nebo na filmu. Tělo radioaktivní látku rychle vyloučí. Tento typ skenu se také nazývá radionuklidový sken. Tuto proceduru je třeba provádět v zařízení nukleární medicíny, radiačním centru nebo v nemocnici.

Ultrazvuk

Ultrazvuk je zařízení, které vysílá zvukové vlny neslyšitelné lidským uchem. Vlny se odrážejí od tkání ve vašem těle. Získanému obrázku se říká sonogram. Je to stejné vyšetření, kterým se například v těhotenství kontroluje růst plodu. Vyšetření se provádí v ordinaci lékaře nebo na pracovišti zobrazovacích metod.

Magnetická rezonance – MR

K získání podrobných snímků různých částí těla je také možné použít silný magnet připojený k počítači. Tyto snímky mohou být zobrazeny na monitoru nebo je možné je vytisknout. Tato procedura může trvat několik hodin a obvykle se provádí ve snímkovacím centru nebo v nemocnici.

PET sken

Před tímto vyšetřením je pacientovi aplikována injekce se stopovací látkou. Poté PET sken vytvoří trojrozměrné snímky zachycující místa, kde se v těle stopovací látka shromažďuje. Pomocí toho se dá zjistit, jak fungují orgány a tkáně. Tato procedura může trvat několik hodin a obvykle se provádí ve snímkovacím centru nebo v nemocnici.

Rentgen

Rentgenové paprsky jsou založeny na nízkých dávkách radiace a pomocí nich vznikají obrázky vnitřních částí těla. Toto vyšetření lze provést na pracovišti zobrazovacích metod.

Biopsie

Ve většině případů musí lékař k definitivnímu stanovení diagnózy karcinomu prsu provést biopsii. Biopsie je postup, pomocí něhož lékař odebere vzorek tkáně nebo buněk z nádoru v prsu nebo z metastázy. Poté patolog odebranou tkáň nebo buňky prozkoumá pod mikroskopem a zjistí, jestli jsou přítomny nádorové buňky. Z takto odebrané tkáně je možné zjistit i typ karcinomu (přítomnost HER2 nebo hormonálních receptorů na povrchu nádorových buněk).
Vzorek lze odebrat několika způsoby:

  • Pomocí jehly:

    Lékař odebere tkáň nebo tělní tekutinu pomocí jehly.

  • Pomocí endoskopu:

    Lékař se na vnitřní části těla podívá pomocí tenké osvětlené trubice zvané endoskop. Endoskop se do těla vsune přirozeným otvorem, například ústy.

    Poté lékař odebere tkáň nebo buňky pomocí speciálního nástroje, který zasune do trubice (jícen nebo průdušnice).

  • Operativně:

    Zákrok může být proveden formou excize (vyříznutí) nebo incize (rozříznutí).

    • Při excizní biopsii operatér odstraní celý nádor. S ním se často vyjme i část nezasažené tkáně.
    • V případě incizní biopsie operatér odstraní pouze část nádoru.